Vynikající brněnské herečce Drahomíře Hofmanové se povedla záviděníhodná i zrádná věc. Svou první a zásadní filmovou rolí v jednom z nejdůležitějších děl naší filmové historie, filmu Všichni dobří rodáci režiséra Vojtěcha Jasného, na sebe strhla pozornost celé kulturní veřejnosti. Takový úspěch se jí však – nikoli vlastní vinou a podobně jako mnoha jiným – už zopakovat nepodařilo. Měla pro něj přitom vynikající předpoklady. Svůj nesporný talent, nepřehlédnutelné charisma, prožitky z uměleckého prostředí, v němž vyrůstala, a šíři nadání (na uměleckoprůmyslové škole vystudovala nejprve kamenosochařství, teprve potom nastoupila na JAMU) však dokonale zúročila na mnoha českých divadelních scénách. Své první angažmá získala v ostravském Divadle Petra Bezruče, kde se podílela na významné a proslulé etapě tvorby režiséra Jana Kačera. Později se stala klíčovou členkou souboru Národního divadla v Brně. Vytvořila řadu rolí také v brněnských a ostravských televizních inscenacích. Nyní je hostem brněnského Městského divadla. Jevištní a osobní zkušenosti, výrazná herecká chápavost, schopnost vyzařovat na jevišti rozumný nadhled a životní klid jsou důvodem i smyslem jejího obsazení do role, která otevírá i završuje naši inscenaci Hamptonovy hry.
Vystupuje v inscenaci:
Oheň a popel