Zlo se nero­dí v tem­ném kot­li, ale vyrůs­tá z neo­cho­ty při­znat sobě i oko­lí to, co nás uspo­ko­ju­je. A tam, kde nemů­že být uko­je­na při­ro­ze­ná tou­ha po štěs­tí, nastu­pu­je tou­ha po moci. Moci, kte­rá nám dovo­lí pomstít se za vlast­ní trau­ma­ta a poci­ty méněcennosti.
Vari­a­ce na Shake­spea­ro­va Macbe­tha, ve kte­ré tak doce­la neví­me, jest­li se ode­hrá­vá v minu­los­ti, sou­čas­nos­ti nebo neda­le­ké budouc­nos­ti. Neví­me, jest­li se v ní vra­cí­me ke sta­rým mode­lům, kdy “muži byli ješ­tě muži”, “ženy byly ješ­tě ženy” a kdo chtěl moc a pení­ze, musel se potřís­nit krví, a nebo se dívá­me do budouc­nos­ti, kde kul­ti­vo­va­nost, korekt­nost a empa­tie opět ustou­pi­ly nej­niž­ším pudům.
Svět toho­to Macbe­tha mlu­ví uni­ver­zál­ním jazy­kem, ve kte­rém už ale není pro­stor pro vzlet­nost a filo­zo­fic­ké úva­hy. Jazy­kem, kte­rý pojme­no­vá­vá rea­li­tu pros­tě a neú­pros­ně. K doro­zu­mě­ní v tom­to svě­tě už sta­čí jen jeden jazyk a něko­lik slov. Dark blu­e­gras­so­vá čer­ná kome­die na kla­sic­ké téma, ve kte­ré se mísí absur­di­ta s melancholií.
Čeští her­ci v insce­na­ci se na jeviš­ti doro­zu­mí­va­jí jed­no­du­chou, pros­tě ryt­mic­kou, zkrat­ko­vi­tou ang­lič­ti­nou, kte­ré rozu­mí kaž­dý začá­teč­ník — a pokud ne, pře­čte si čes­ké titulky.

Insce­na­ce zís­ka­la Cenu diva­del­ní kri­ti­ky a byla zvo­le­na insce­na­cí roku 2017.

Recenze:

Macbe­th má ben­džo, mlu­ví jako nean­dr­tá­lec a ženu neuspokojí
16. 04. 2017, kultura.zpravy.idnes.cz, Tomáš Šťástka

Macbe­th — Too Much Blo­od. Máme zapo­me­nout na Shakespeara?
30. 04. 2017, lidovky.cz, Jan Císař

Sexu­ál­ně frustro­va­ný Macbe­th zabí­jí břitvou. Diva­dlo Na zábrad­lí hra­je Shake­spea­ra bez Shakespeara
11. 04. 2017, magazin.aktualne.cz, Saša Hrbotický