Hudeb­ně dra­ma­tic­ký pro­gram věno­va­ný osob­nos­ti Wol­f­gan­ga Ama­dea Mozar­ta. Sesta­ve­ná dra­ma­tur­gie nabí­zí v podá­ní sólist­ky, kolo­ra­tur­ní sopra­nist­ky Národ­ní­ho diva­dla v Pra­ze Van­dy Šípo­vé a kla­ví­ris­ty Micha­la Maš­ka, zná­mé i nezná­mé árie z oper (Krá­lov­na noci z Kou­zel­né flét­ny, Ido­me­neo, Figa­ro…), mis­tro­vu pís­ňo­vou tvor­bu a také sólo­vé skla­da­te­lo­vy skladby.
Jed­not­li­vé hudeb­ní vstu­py jsou pro­lo­že­ny čet­bou vybra­ných Mozar­to­vých dopi­sů, kte­ré slav­ný skla­da­tel psal své milo­va­né ženě Con­stan­ze. Ty k nám pak pro­mlou­va­jí v před­ne­su popu­lár­ní osob­nos­ti, hereč­ky Anny Polív­ko­vé tak, jako by si je Con­stan­ze sama v duchu čet­la. Na závěr pořa­du zazní Lacri­mosa z posled­ní sklad­by Requi­em KV 626, na kte­rou navá­že krát­ký text, kte­rý Consa­tan­ze při­psa­la k dopi­sům v den Mozar­to­vy smr­ti 5. pro­sin­ce 1791.